Přeskočit na obsah Přeskočit na hlavní menu

Památky v Koroužném a okolí

AUERŠPERK

Tento hrad, dnes již jen zřícenina, byl vystavěn jednou větví pánů z Pernštejna na přelomu 13. a 14. století. Zachovaly se zbytky příkopu, hradeb a torzo válcové věže chránící bránu.

HASTRMANKA

Asi půl km nad obcí tvoří Svratka tůni Hastrmanku, v níž se podle lidové tradice usadil hastrman. Ve skutečnosti zde v letech 1906 – 1937 utonuli tři plavci.

KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

První zmínky o kapli jsou z roku 1348. Je zasvěcena Nejsvětější Trojici. V kapli visí dva zvonky. Nalézá se zde 1 vyřezávaný oltář.

KRYTÁ LÁVKA

V roce 1873 byla za starosty Josefa Fafílka vybudována krytá lávka přes řeku Svratku – ze Švařce k Orlu do Koroužného. Protože obec neměla dostatek peněz, tak nádenickou práci museli provádět občané zdarma. Sedláci přivezli potřebný materiál rovněž zadarmo. Také hrabě Vladimír Mitrovský daroval na stavbu dva kusy dřeva o celkové délce 36m.

Lávka je 24m dlouhá a 1,6m široká. Střecha je pokryta šindelem. Ze strany od Švařce musíte vystoupat 10 a od Koroužného 13 schodů.

PYŠOLEC

Hrad (456 m n.m.) patřil v roce 1350 Filipu z Pernštejna, ale byl už v sutinách. Brzy došlo k jeho obnovení, patřil markraběti Janovi, pánům z Lomnice a od r. 1446 zase Pernštejnům. Pyšolec zpustnul ve 2. pol. 15 století, jako zbořený je uváděn r. 1464. Jeho zbytky se tyčí vysoko nad řekou, Svratka je tu obtéká ze tří stran a chrání společně se skalnatými srázy. Ze zbývající strany vedla od JZ přístupová cesta, tu však třikrát přerušovaly hluboké příkopy, přes které vedly padací mosty. Největší příkop byl 17 m hluboký a 30 m široký; hrad navíc ještě další příkop s valem. Snad pojmenování výběžku „Opyš“ vedlo k názvu hradu. Ze zříceniny je nádherná vyhlídka do údolí Svratky, takže tehdejší majitelé tu měli cestu kolem řeky jako na dlani.

Hradu vévodila mohutná válcová věž (přes 11 m v průměru), nedaleko níž byla do skály vylámána hluboká studna. Značná část věže se zachovala dodnes, navíc je tu vysoký zbytek paláce. Ten býval spojen s věží dřevěnou pavlačí. Posledním zbytkem opevnění je pak zeď přímo nad vodní nádrží Vír II tzv. „Malou přehradou“.

VÍRSKÁ PŘEHRADA

Správný název je „Údolní nádrž Vír na řece Svratce“. Byla uvedena do provozu roku 1957. Slouží ke snížení průtoku velkých vod, využití vodní energie a zásobování měst i vesnic pitnou vodou. Pod vodou nádrže jsou pohřbeny vesnice Chudobín i část Korouhvice.

Výška hráze: 71,0m.
Šířka paty hráze: 55,0m.
Šířka v koruně hráze: 9,0m.
Délka hráze: 300,0m.
Maximální výška hladiny: 67,6m.
Maximální zatopená plocha: 223,5ha.
Obsah nádrže: 56 200 000 m3.

ZUBŠTEJN

Zubštejn (Zubštýn), nazývaný latinsky Lapis-Kámen se tyčí na strmém kopci (688 m) jihovýchodně od obce Pivonice. Vystavěn byl kolem roku 1213 v gotickém stylu pro Pány z Medlova. Střežil zde hlavní osu kolonizace, řeku Svratku. Zubštejn samozřejmě prošel mnoha přestavbami, vždyť už v roce 1348 se o něm píše jako o „kdysi hradu“. Vzápětí však byl opraven a prodán. V roce 1358, kdy přešel do rukou markraběte Jana Jindřicha, je v listinách poprvé použit název Zubštejn. V té době patřily do okruhu jeho panství i četné vesnice až na Novoměstsku, např. Zubří, Rokytno a Medlov. Až od roku 1446 připadl opět Pernštejnům. Zřejmě jako poslední sídlil na Zubštejně nejslavnější z rodu Pernštejnů, Vilém II., než přenesl své sídlo do Pardubic. Další členové rodu sídlili v tomto kraji už jen na mramorovém hradě Pernštejně, význam jeho předchůdců se tak snižuje a konečně v roce 1547 a pak definitivně r. 1596 i Zubštejn uváděn jako „zámek pustý“. Jeho zřícenina je nejmohutnější v celém okolí.

Dodneška se dochoval zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věže, K jejíž bráně vedl padací most. Hrad se původně jmenoval Kámen, latinsky Lapis, později Zubří kámen, tedy Zubrštejn. Ze zříceniny je vidět JV Sýkoř, jižně až téměř k Brnu, směrem JZ Křižanovsko a na SZ Pohledecká skála a okolí Studnic.

Podle návrhu akademického sochaře Josefa Čecha vyrostl v roce 1955 na paloučku před hradem památník A. Štourače s deskami svědčícími o založení KSČ v okolních vesnicích. Po r. 1990 byla většina této „výzdoby“ sundána.

ZVONIČKA V KOROUŽNÉM

Zvonička pochází z roku 1856 a je zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému.

 

V obci býval dolní a horní mlýn. Horní mlýn se chlubil turbínou, která poháněla strojní pilu. Řezivo se vyváželo do řady zemí západní Evropy, pila a obchod je v provozu i v současnosti

Tyto informace byly čerpány z knihy Bystřicko (Hynek Jurman).